Sněhoborec není běžný sněžný skútr

Jízda na klasickém skútru je skvělým zážitkem, pokud vás ovšem nevezou na nosítkách třeba se zlomenou nohou. Nejen že slouží záchranné službě, ale můžete na nich vozit třeba zásoby k horským chatám nebo udržovat běžkařskou trať s přesnou stopou. Na skútru se také skvěle v zimním období vyřádíte a splníte si tak své potěšení. Ovšem tato motorová vozidla rozhodně nepatří tam, kde se vyskytuje mnoho lidí, jelikož byste je na skútru mohli zbytečně ohrozit.

Vedle skútrů se dnes objevili i jeho konkurenti, a to čtyřkolka, která je skvěle silným, a navíc ovladatelným, strojem a chová se tak nějak přirozeně i v terénu. Už ale podle názvu se jedná o stroj, který má čtyři kola… Jak se tedy dá využít v zimě v horských podmínkách? Snadným řešením jsou pásy, které kterými se kola opásají. Takto upravená čtyřkolka předčí všechny skútry světa.

Pásy jsou sice velmi drahé, ale vydrží snad všechno. Navíc se dají využít celoročně, a na jakémkoliv povrchu. Největší využití těchto pásů najdete samozřejmě na sněhu. Obutí těchto pásů trvá asi tak hodinu, pokud už jste to někdy dělali. Jestliže se do přezouvání pustí nováček, zabere mu to o něco více času. Navíc k tomu potřebujete adaptéry na uchycení k ramenům a speciální pružinu, která zkontroluje propnutí pásu, který nesmí být ani moc volný, ani příliš nepružný.

Řídit sněhoborec není nic složitého. Řidítka jsou podobná těm na motorce a ovládání plynu a brzdy je také stejné. Na pohodlná sedadla se vejdou dvě osoby, v krajním případě i tři. Řidič ani spolujezdci však nesmí zapomenout povinnou helmu. Dobré je se vybavit kvalitním oblečením, a to nejen kvůli zimě a studenému klimatu, ale také proto, že je dobré chránit se kvalitním oblečením z bezpečnostních důvodů. Zatáčky na čtyřkolce se vyvažují tělem a často dochází k pádům. A cena těchto super sněhoborců? Ta se velmi podobá ceně za auto. Ovšem sněžné čtyřkolky nastartují i v třeskutých zimách a hlubokých mrazech.

Pokud s nimi chcete jezdit po sněhových pláních a lesních cestách, musíte se vždy řídit místními pravidly. I jízda mimo silnice má totiž svá pravidla, která si vždy upravuje každý národní park či rezervace sama. Jezdit mimo vyznačené trasy nebo pořádat nebezpečné noční přejezdy hor se nevyplácí.