Když se muži neumějí správně obléct

Zdá se, jako bychom dnes na ulicích mohli potkat jen dva typy mužů. Ty, kteří si na svém vzhledu dávají extrémně záležet, a ty, kteří nějaké oblečení zřejmě ani neřeší. Do této druhé kategorie spadají většinou muži ve středním věku, kteří si neumějí s dnešní nabídkou módního oblečení poradit.

Jejich problémem bývá, že se sice snaží jít s dobou, ale neumí oblečení správně kombinovat a najít si něco slušivého, nebo si zvykly nosit jeden druh oblečení, takže nemají důvod se poohlížet po něčem jiném. Jestli vás už irituje vidět svou drahou polovičku pořád v těch stejných barvách a stejných kusech oblečení, je čas zasáhnout.
 
Pokud váš muž nejeví o oblékání zájem, bude lepší začít svou strategii tím, že ho nebudete nutit chodit do obchodu, alesama mu kupte pár kusů nového oblečení, které se nebude od toho starého příliš radikálně lišit. Stačí jen mírně obměnit střih, barvu, nebo přidat k tričku košili. Pokud byste mu chtěla zcela změnit šatník ze dne na den, vaše snaha by zřejmě přišla v vniveč.

Když uvidí, že z něj nové oblečení dělá i nového člověka, na kterého je radost pohledět a bude mít pozitivní odezvu nejen od rodiny, ale i přátel a okolí, máte už napůl vyhráno. Jestli má váš muž zájem o další oblečení, převezměte opět iniciativu, nebo jděte na nákup spolu. Rozhodně jej nenechávejte jít samotného.

Muž totiž nakupují bez rozmyslu a berou to první, co vidí. Nakonec jsou schopni si vybraný kus oblečení koupit ve vícero kusech, protože se jim prostě líbí a nechcou hledat nic dalšího.

Není nutné dělat z vašeho muže úplně jiného člověka. Respektujte jeho přání a nenuťte mu moderní oblečení za každou cenu. Stačí pořídit pár nových kousků pro různé příležitosti, které se dají různě kombinovat a tentošatník postupně rozšiřovat. Ani vy přece nejste připravena zbavit se svého stylu ze dne na den jen proto, že vám to navrhl váš partner.

Máme se od mužů co učit?

My ženy jsme dokonalá stvoření, která dokážou dělat vícero věcí najednou, všechno si pamatují a ještě u toho dobře vypadají. Občas se však vlastní vinou dostáváme do situací, ve kterých jsme naprosto bezradné, zatímco naše drahé polovičky, muži, je zvládají s přehledem. V jakých situacích bychom si měly vzít z mužů příklad?
 
•    Nepanikařte
Zatímco ženy mají sklon k přehánění a dramatizaci, což obvykle vede ke stresu a chaosu, muži většinou zůstávají v klidu i ve vypjatých situacích. Díky tomu, že uvažují prakticky a zachovají si chladnou hlavu, mohou jednoduše vyhodnotit problém, a pak najít nejjednodušší řešení.
 
•    Neřešte hlouposti
Ženy jsou zkrátka perfekcionistky. Vše musí být dokonalé a podle jejich představ. To obvykle vede k nekonečným diskuzím a zbytečným hádkám. Pro muže jsou tyto hádky ztrátou času, proto většinou ustupují. Kdybychom se nerozčilovaly kvůli zbytečnostem a braly věci s nadhledem, byly bychom, stejně jako muži, více v pohodě.
 
•    Neberte se moc vážně
Pokud mezi sebou mají konflikt muži, většinou ho vyřeší během pár minut Poté je vše odpuštěno a život jde dál. My ženy přemítáme nad každým vyřčeným slovem, díky čemuž jsou naše konflikty nekonečné a jen málokdy dospěje konflikt ke šťastnému konci, kdy je vše zapomenuto. Kdybychom nebraly každé slovo smrtelně vážně, náš život by byl mnohem jednodušší.
 
•    Udělejte si čas na své koníčky
Co nás ženy dokáže spolehlivě naštvat je, když vidíme svého muže, jak si užívá zábavy, zatímco my máme plno práce a spoustu povinností. Užít si občas zábavu a relaxaci není hřích. A praní prádla vám nikam neuteče. Naučte se od svého muže, jak si užívat života a nemít přitom špatné svědomí, že snad zanedbáváte rodinu nebo práci. Volný čas můžete trávit i společně, čímž oživíte svůj vztah a budete si života užívat společně.

Jsou dnešní muži nešikovní, nebo více pohodlní

Když občas vzpomínáme na své dětství, nelze se vyhnout myšlence, že dříve byli lidé mnohem soběstačnější a téměř se vším si dokázali poradit sami. Ženy jsou neustále stavěny do pozice hospodyně, a tak jim většina základních domácích prací nedělá problém a vše zvládají s grácií, stejně jako jejich babičky. Co se však mužů týče, je pravdou, že jejich zručnost a ochota učit se nové práci je s každou generací nižší a nižší.
 
Je kritika oprávněná?
Většina mužů by měla být schopna zajistit aspoň základní opravy, které s domácností souvisí. Ve většině případů tedy nejde o to, že by byli muži méně šikovní, ale o to, že mají například méně času, nebo se jim do práce prostě nechce.

Je však nutné si uvědomit, že dnešní vybavení bytu je z jiných materiálů, a že většina výrobků má již dopředu určenou dobu funkčnosti. U některých výrobků je dokonce nemožné, abyste si je byli schopni sami opravit. Proto není nutné svého muže peskovat za každou maličkost, protože s tímhle by si ani váš dědeček neporadil.
 
Poškádlete jeho ego
Občas jsou ale některé opravy zkrátka nevyhnutelné. Jestli-že se k nim váš muž stále nemá, zkuste mu pohrozit, že si najmete profesionálního řemeslníka, nebo ještě lépe – hodinového manžela. Většina mužů totiž nedokáže překousnout fakt, že byste ho odstrčila na druhou kolej a svěřila jeho práci někomu jinému, pravděpodobně šikovnějšímu. Pokud ani tato výstraha nezabere, budete se zřejmě muset smířit s tím, že váš muž zkrátka není kutilský typ, a že jeho pohodlnost zvítězila nad mužskou ješitností.
 
V době konzumu, která brzy ovládne celý svět, už pravděpodobně nebude pro domácí kutily místo. Buďme tedy rády aspoň za to, co máme. Za pár desítek let bude situace ještě horší a muži ještě více pohodlní a neochotní opravovat něco, co si mohou jednoduše dojít koupit.

Donut na všechny možné způsoby


Americký donut se také tepelně upravuje smažením v oleji do tmavě hněda. Americký koblížek má tvar spláclého kolečka, ale na rozdíl od naší středoevropské koblihy se do ní nedává sladká náplň, ale polévá se na povrchu, na horní straně. Následně se sladká poleva sype jakýmkoliv sladkým dochucovadlem.

Bývají to například oříšky, pudink, skořice, sladké barevné drobení a podobná ochucovadla. Americké koblihy se již v nejrůznějších obměnách rozšířily do celého světa.

V zemi původu

V Americe si lidé chodí pro svůj donut do  Donut Shopu. Milují svoje donuty tak moc. Donuty je možné připravit na všechny možné způsoby. Majitelé obchodů vymýšlejí stále nové a nové typy koblih a jejich úpravu. Lidé v Americe jedí donuty  při snídani, na svačinu, po obědě i po večeři.

Objednávají si je k různým akcím a příležitostem, jedí je kdykoliv, a kdekoli, na ulici, cestou do práce, v autech, nechávají si je balit sebou. Také na ně často zvou své přátele.

Kolik druhů znáte?

 Donutů se v jeho zemi původu prodává okolo osmnácti druhů.  Je možné ochutnat donut glazovaný kokosovou moučkou. Cukrová poleva se na tyto americké koblížky používá velice často. Je oblíbená naprosto stejně jako poleva čokoládová. Donuty se polévají cukrovými polevami s příchutěmi ovoce, jako je
·         borůvková poleva
·         jahodová poleva
·         meruňková poleva
·         jablečná poleva

Dále se na ochucení donutů velice často používá skořice.
Zkuste si usmažit svůj vlastní donut

Budete potřebovat:
·         260 g hladké mouky
·         130 g cukru krystal
·         1 balíček vanilkového cukru
·         0,25 l mléka
·         3 vejce
·         5 polévkových lžic slunečnicového oleje
·         1 balíček prášku do pečiva

Všechny suroviny smícháme a šlehačem ušleháme, aby vzniklo hladké těsto. Dáme do pekárny na donuty, nebo smažíme na pánvi na oleji malé placičky po dobu dvou minut.  Potom donuty obalujeme v cukru, nebo poléváme čokoládou.

Pamatujete na vánoční ozdoby našich babiček?

Staré vánoční ozdoby mají něco do sebe, jakési kouzlo, které nás vrací do dětství. Ve všech domácnostech o Vánocích voněla borovice, smrček nebo jedlička nazdobená elektrickými žárovkami. Ozdoby na stromečku byly z foukaného skla a krásně, ručně vykreslené. Našli se tam foukaní sněhuláci, rybičky nebo Mikuláši. Jistě si každý vzpomíná na nějaké retro vánoční ozdoby.

 Mnohabarevný stromeček

Ozdoby byly pouze tuzemské a vyráběly se také pouze ručně. Mezi nejvíce oblíbené patřili foukaní Mikuláši, všech barev a velikostí, také skleněné foukané koule, bohatě malované s dekory, nebo s barevnými obrázky. Vzpomenout je třeba také střapaté šišky. Oblíbené byly vyplétané vločky z drátků, přizdobované korálky.

Na stromečku byly zavěšené řetězy s elektrickými barevnými žárovičkami nebo na něm byly přicvaknuté svíčky v kovových „žabkách“. Co také na žádném stromečku nesmělo chybět, byly prskavky.

Tradice foukaného skla

Foukané skleněné ozdoby se používaly také na ozdobení vrcholku stromečku, takzvané špičky, kdy šlo doslova o prodloužení špičky stromku.  Barevní foukaní ptáčci s ocáskem z peříček a umístěným na klipsně, kterou se přichytí na větvičku stromku. Nebo skleněné foukané ozdoby fajfky, ořechů a šišek různých velikostí. Oblíbené byly i foukané koule, které byly zcela průhledné.

Skleněné perličky

Mnoho vánočních ozdob bylo vyrobeno ze skleněných perliček, které se, podobně jako korálky, spojovaly drátkem do určitého tvaru ozdoby, nebo dekoru. Vytvářely se tak nejrůznější typy panenek, panáčků, andílků, a větrných mlýnků, šišek, a jiných tematicky laděných vánočních ozdob.

Mnoho z těchto retro vánočních ozdob obývá své staré tradiční místo v domácnostech, ale bohužel jich ubývá. Některé z těchto starých ozdob se dají nakoupit na všelijakých internetových bazarech a přes inzerci.

Z obchodu nebo na míru?

Když si zařizujete byt, přemýšlíte často nad tím, jestli si pořídit nábytek v obchodě, nebo jestli si nechat vyrobit nábytek na míru.

V obchodech se samozřejmě dá pořídit kvalitní a elegantní sortiment, ale přece jen, nábytek na míru je prostě na míru našemu bytu. Samozřejmě je to nákladnější záležitost, ale lze očekávat delší životnost a navíc jste to vy, kdo se stává spoluautorem konečného designu. A na to rozhodně mnozí lidé slyší.
Samozřejmě je možné obě možnosti kombinovat. Mnozí lidé se rozhodnou pro kuchyňskou linku na míru, ale ostatní pokoje si vybaví nábytkem z obchodu, který se jim jeví jako dostačující.

Samozřejmě není vhodné rozhodnout se pro nábytek na míru v případě, že jste si vědomi toho, že stávající bydliště je pro Vás jen určitým provizoriem. Provizoriem, které možná bude dlouhodobá, ale počítáte s tím, že se časem budete stěhovat buď do většího bytu, nebo do vlastního domu.
 
Pojďme se nyní podívat na výhody a nevýhody kupovaného nábytku a nábytku vyráběného na míru.
 

Výhody kupovaného nábytku

  1. Nižší pořizovací cena
  2. Poměrně bohatý výběr
  3. Produkt máte v podstatě ihned k dispozici

 

Nevýhody kupovaného nábytku

  1. Jedná se o polotovar, který si musíte svépomocí sestavit nebo zaplatit za montáž nábytku
  2. Nemusí představovat optimální řešení do Vašeho bytu (například máte-li velké pokoje, ale týká se to i malého či atypického interiéru)
  3. Kvalita není tak vysoká jako u vyráběného nábytku

 

Výhody vyráběného nábytku

  1. Jedná se o individuální řešení na základě Vašich představ a požadavků
  2. Prvotřídní design
  3. Prvotřídní kvalita

 

Nevýhody vyráběného nábytku

  1. Vyšší pořizovací cena
  2. Delší doba čekání
  3. Riziko, že řemeslníci něco zanedbají a budete se potýkat s reklamacemi

 
Zkrátka a dobře, záleží jen Vás. Pokud se rozhodnete pro nábytek na míru, určitě je vhodné a žádoucí sehnat si prvotřídní firmu, která má dobré reference. Přejdete tím zbytečným reklamacím

Starý krám nebo klenot?

Jste alergičtí na starý nábytek? Jímá Vás hrůza, když navštívíte byt, kde to hraje různými styly v duchu každý pes jiná ves? No vidíte a jsou lidé, kteří mají pro starý nábytek slabost. Zatímco vy vidíte ve starém příborníku z šedesátých let starý hnusný krám, někdo v tom vidí starožitný skvost a touží po tom, aby ho měl doma.

Starý nábytek totiž frčí. Může to představovat výzvu pro lidi, kteří neoplývají penězi a potřebují si vybavit byt, ale velmi často si starý nábytek pořizují do bytu i lidé celkem movití. Je třeba si uvědomit, že starý nábytek byl vyráběn z kvalitního dřeva (na rozdíl od současných dřevotřísek) a proto má velmi kvalitní základ.
Jedná se totiž o velmi módní záležitost, která se jmenuje vintage. Je to módní styl ve stylu retro.
Týká se to oblast módy, bytového i užitého designu.
 

Retro styl

I v mnohých obchodech se můžete setkat s nábytkem ve stylu retro, ale jedná se o poměrně nákladnou záležitost. A hlavně když je to jen jako, postrádá to tu podstatu, proč lidé milují vintage. Chybí tomu příběh. Příběh, který sice neznáme, jen tušíme, ale o to více nás fascinuje.

Je třeba se zamyslet nad nadprodukcí naší civilizace. Produkovat a ničit, to rozhodně není ta správná cesta, je určitě vhodné dávat věcem nový význam.

Samozřejmě, že starý nábytek si nedáte do bytu jen tak. Je zapotřebí ho renovovat nebo přímo restaurovat. Jsou zapotřebí povrchové úpravy, speciální nátěry, které dodají zcela nový vzhled a jiskru a často jsou zapotřebí čalounické práce. Investovat do řemeslníků by bylo dosti nákladné a proto milovníci vintage stylu se ochotně pouštějí do renovací nábytku sami.
Na internetu najdete celou řadu workshopů, tutoriálů, webů, blogů na toto téma a proto najdete velmi kvalitní základnu na toto téma.

Záleží jen na Vás, zda si vybavíte celý byt v retro stylu, nebo si jen tu a tam dopřejete starší kousek na zpestření interiéru. Možná je pro Vás tento styl nepřijatelný v bytě, ale velmi rádi byste ho měli na své chalupě.

Ušetřete za malíře

Potřebujete vymalovat, ale nechce se Vám utrácet peníze za malování? Tak si vymalujte sami. Díky kvalitním materiálům a barvám to zase není takový problém. Samozřejmě je zapotřebí dodržovat určitá pravidla.
Samozřejmě než se pustíte do samotného malování, je zapotřebí upravit stěny. Jedná se zejména o tyto činnosti.

  • Škrábání– neoblíbená činnost. To, zda je zapotřebí předchozí malbu oškrábat nebo ne zjistíme snadno. Když navlhčíme váleček, přejedeme po staré malbě a ta se na váleček nalepí, je škrábání nutné.
  • Tmelení– než se pustíme do malování, musíme vyspravit poškození ve stěnách, v podobě důlků, dírek, prasklin a podobně. Někteří lidé dodnes nedají dopustit na sádru, akrylátový tmel.
  • Penetrace– je nutná, když se jedná o dosud nenatírané plochy, nebo spravované plochy. Tento proces sjednotí savost podkladu. Penetrační nátěr zakoupíte v každém obchodě s barvami.

 

Malování

Samozřejmě ze všeho nejdůležitější jsou barvy. Odstín, množství a druh.

  • Co se odstínů týče, platí čím menší pokoje, tím světlejší odstíny, aby se místnosti opticky zvětšily. U velkých ploch si můžete dovolit tmavší odstíny.
  • Co se týče materiálů, například v dětském pokoji je určitě vhodné si připlatit za omyvatelné barvy, pokud nechcete napřesrok opět malovat.
  • Co se týče množství barvy,zde je to samozřejmě složité, záleží na zrnitosti stěn, nelze tedy paušálně doporučovat, určitě Vám ochotně poradí v každé prodejně barev. I z toho důvodu je vhodnější zakoupit barvy v odborné prodejně, kde se Vám dostane i poradenství.
  • A v neposlední řadě štětkou nebo válečkem?Odborníci říkají, že váleček je vhodný pro první nátěr. Barva se totiž dostane hlouběji do zdiva. Rovněž malování rohů je lepší štětcem. Na druhý nátěr je pak vhodný váleček. (jeden nátěr nestačí, i velmi kvalitní povrchy vyžadují alespoň dva). Začínáme vždy stropem. Obvykle se postupuje od okna ke dveřím.

Neustále čerstvá voda

Nedostatek tekutin má vždy špatný vliv na zdraví zvířete. Nedostatkem tekutin potom trpí zejména ledviny a vylučovací systém, kdy dochází k tvorbě močových kamenů. Pít v dostatečném množství by měly hlavně kočky, které jsou krmeny převážně suchou stravou a granulemi.

Jedním ze způsobů, jak zabránit dehydrataci vaší kočky je poskytnutí stálé tekutiny v podobě fontány pro kočky. S tímto pítkem bude mít vaše kočička stále dostatek čerstvé pitné vody. Fontánky pro kočky poskytují domácím zvířatům stále tekoucí čerstvou vodu.

Kočka se svojí vybíravostí se odmítá napít vody, která pro ni není absolutně “čistá” a ”zdravá“.  Ve fontánce pro kočky se voda filtruje, aby se odstranily všechny nečistoty, které se ve vodě mohou vyskytnout. Ty by mohly vaši kočku odradit od konzumace vody.  Fontánka přiláká vaši kočičku k pravidelnému pití vody.

Jak ve fontánce proudí voda?

 Fontánka obsahuje tyto části:
·         Nádržku na vodu, která by měla být vždy plná.
·         Čerpadlo, které umožňuje cirkulaci vody a také filtrování a okysličování vody.
·         Jeden, nebo dva filtry vody.  Dochází k filtraci a odstranění nečistot. Filtry se dají vyměnit.
·         Proudění vody, kdy voda ve fontánce proudí všemi směry do jedné nebo více misek. Voda, která se nespotřebuje se potom zrací zase zpátky do oběhu ve fontánce.

Vaše kočička má tedy neustále k dispozici zdroj čisté vody, které je dostatek. Voda bez nečistot, bez chlupů, bez usazenin a hmyzu. Je třeba dbát na to, aby byla voda do nádržky vždy pravidelně doplňována a pravidelně vyměňovat filtry, aby mělo domácí zvíře vždy čistou vodu.

Kočka o samotě

 Kočičí fontánka zajistí vašemu mazlíčkovi dostatek čerstvé vody i v případě, že jej budete muset na nějakou dobu opustit a ponecháte jej doma samotného. Je dobré umístit kočičí fontánku v místě, kde se zvíře obvykle stravuje.

Co určitě vidět při cestování po Austrálii

Na návštěvu k protinožcům to chce spoustu odvahy. Nejenom že mají zimu v době, kdy my máme leté a naopak, ale také se tam budete muset potýkat s věcmi, jako jsou pavouci, obrovský hmyz, spousta jedovatých hadů a zvířata, která se jinde nevyskytují. A ne vždy jde jenom o krásné a nevinné medvídky koala nebo o klokany.

Přesto je nemožné neuznat, že Austrálie má rozhodně mnoho tajů, které by každý z nás chtěl odhalit, místa, která bychom chtěli navštívit, věci, které bychom chtěli alespoň jednou v životě spatřit. Ať už to je velký bariérový útes, Uluru, Opera Sydney, Adelaide nebo právě některá ze zvířat, která žijí pouze na tomto kontinentu.

Velký bariérový útes

Pokud se vydáte na lodi směrem na sever od Austrálie, poplujete směrem k nejrozsáhlejšímu útesu na planetě. Měří celkem více než dva tisíce kilometrů, což je pro představu asi stejná vzdálenost, jako vzdušnou čarou z Řecké Kréty do Britského Londýna.Žijí zde více než patnáct set druhů ryb, čtyři stovky druhů korálů a také na dvě stovky druhů ptáků.

Okolo korálového útesu bují bohatý život nejenom pod vodou, ale i nad ní: ostenci, bodloci a klepky a stovky dalších druhů hladových rybek hledají na korálovém útesu obživu.

Nejsou to jenom koráli, které udávají barvu oceánu, ale právě ten život okolo něj – nádherné mořské rybky, které se lesknou proti vodě a slunci. Na to, že se velký bariérový útes nachází více než padesát kilometrů od pobřeží, se tu střetáváme s bohatým podmořským i nadmořským životem.
Austrálie však není domovem jenom pro plavce, šnorchlisty a potápěče.

Uluru

Podle domorodců je Uluru pod ochranou mocných bohů. Australané jí říkají Ayers Rock, ale i tak k této skále  mají posvátnou úctu. V krajině, která je jinak vyprahlá a zcela rovná pustina, totiž vypadá, jako by ji na zem seslal vesmír.

Výstup na vrchol této skály prý nosí smůlu a turisté, kteří se sem vydají, a na skálu se pokusí vylézt, prý tajemně mizí. Tento monolit je opředen mnoha legendami a tajemstvími, ale i přes doporučení místních o tom, aby turisté nebudili mocné duchy a zlé bohy, turisté na vrchol Uluru lezou.