Každá firma si na sebe musí vydělat. Potřebuje, aby její fungování vynášelo peníze, jimiž se zajišťuje další chod takového podnikání. A kromě toho si tu musí přijít na své i majitelé podobných firem, tedy podnikatelé, pro které musí zbýt peněz také dost, aby mohli normálně existovat.

Jenže kolikrát jenom nejsou firemní zisky takové, aby se s nimi dalo bez problémů vyjít! Kolikrát podnikání vynáší málo nebo je dokonce i prodělečné! A to je pak nepříjemná situace. Protože se musí platit výdaje související s chodem firem, jenže když na ně nezbývají peníze, nefunguje to tu tak, jak by to fungovat mělo. A pak se musí podnikatelé uskromňovat a řešit, jak takovou nezáviděníhodnou situaci vůbec zvládnout.

A někdy se ukáže, že to podnikatelé už nezvládnou. Že to není v jejich silách. A když jsou jejich problémy dočasné, musí se někde sehnat aspoň půjčka, která to jako jediná může zachránit.

Podnikatelům a firmám s problémy ale nikdo půjčovat nechce. Banky se od nich odvracejí, protože by bylo vkládání peněz do něčeho takového rizikové, a podnikatelé tedy propadají často beznaději. Ale jenom někteří. Ti ostatní totiž už vědí, že jestli něco prokáže dobrou službu i skoro beznadějným žadatelům, jsou to nebankovní hypotéky.

Protože za ty se ručí nemovitým majetkem. A při takové záruce se nemá nebankovní společnost čeho bát a klidně může podnikatelům i ve značné tísni peníze poskytnout. A to dokonce i na dlouhou dobu a výhodně. Protože je tu splacení závazků jisté. Kdyby na to podnikatelé nakonec neměli, zaplatí se jejich dluh zastavenou nemovitostí a je to. A tak už bylo mnoho podnikatelů zachráněno právě nebankovními hypotékami. A mnoha dalším tyto hypotéky jistě ještě pomohou. Protože když se dají sehnat i půjčky typu nebankovní hypotéky bez registru a s nízkými nároky kladenými na příjmy žadatelů, uspějí i ti, kdo by to jinak nezvládli.

Téma o neplacení prvních dní v nemoci se nyní opět dostává do diskuzí a to nejen v souvislosti se sestavováním vlády, ale můžete vidět i na internetu různé kvízy a ankety, kde můžete odpovídat na různé otázky ohledně proplácení náhrady mzdy v nemoci.

Stále ještě neplatí, že by se měla tak zvaná karenční doba zrušit, i když se o tom uvažuje. Samozřejmě je otázkou, kdo by tedy první tři dny v nemoci měl platit, zda padne Černý Petr na zaměstnavatele nebo na sebe vezme tuto zodpovědnost sociální správa.

Co je vůbec účelem karenční lhůty?

Karenční doba zaměstnanců jsou první tři dny pracovní neschopnosti, ve které daný pracovník NEMÁ nárok na náhradu mzdy. Cílem této lhůty je odrazení zaměstnanců „házet se marod“ a uplatňovat tedy pracovní neschopnost. V praxi se tak jedná o dny, ve kterých měl dotyčný pracovat, nikoli o kalendářní dny. Například pokud pracujete ve směnném provozu, náhrada mzdy se vám pak neposkytuje za 24 hodin, které máte naplánované jako svoje směny.

Co to znamená, pokud pracujete pro více zaměstnavatelů?

Nyní pojďme zpět k tomu, že ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, jsou více biti na tom, že tato karenční doba existuje, a že zaměstnavatel je povinen hradit prvních 14 dní neschopnosti pracovat.

Pokud tedy někdo pracuje pro dvě různé firmy, například u jednoho na 0,6 úvazek, u druhého na 0,4 úvazku a má nepravidelné rozložení doby, kdy má pracovat, například po dnech, stane se mu, že u KAŽDÉHO zaměstnání se mu prvních 24 neodpracovaných hodin nevyplácí. To znamená, že vlastně šest pracovních dní nebude mít zaplaceno, což je tedy ještě horší, než u lidí, kteří tedy pracují jen pro jednu firmu.

Dále z toho vyplývá, že pakliže má osoba uvedené druhy zkrácených úvazků, dostane ve výsledku v prvních 14 dnech, kdy má firma platit náhradu mzdy v neschopnosti práce, vyplaceno pouze 3 pracovní dny (u 0,6 úvazku) a 1 den (u 0,4 úvazku).