Kde jsou ty časy, kdy jsem poprvé vstoupil do suterénu výpočetního střediska na ruzyňském letišti, v němž se nacházely mainframeové sálové počítače EC 1026. Byla to velice zvláštní, ale přívětivá doba, počátek nové éry po sametové revoluci a zdálo se, že tyto počítače ovládnou veškeré informační firemní systémy. K tomu, aby mohly spolehlivě pracovat, byla zapotřebí výkonná klimatizace, takže v létě i v zimě jste se na sále cítili velice příjemně. Venku mohlo panovat tropické horko, 35 stupňů Celsia ve stínu, ale dole v suterénu bylo sotva dvacet. Již tehdy mi bylo jasné, že klimatizace zvyšuje bytový i pracovní komfort, díky této práci jsem totiž byl méně unavený a mohl jsem lépe regenerovat organismus. Vlastně jsem díky klimatizaci mohl provozovat i kulturistiku, protože se v takových prostorách dalo dobře cvičit.
Zdravý spánek. Klimatizace ale nejsou určené pouze pro denní režim, pro bdělý stav, jejich mimořádné vlastnosti oceníte především v noci. Přes den se totiž vedru čelí lépe, jste-li dobře odpočinutí a vyspalí, spánkový deficit a neustálé převalování v posteli za letních veder vás oslabuje, rychleji stárnete a buněčná regenerace je výrazně potlačena. Nač tedy zbytečně rychle stárnout a trpět, když to nemáte zapotřebí?
Pozor na prudké přechody z tepla do chladu a naopak. Montáž klimatizace Saidl chlazení ale také může život komplikovat, jestliže ji nepoužíváme správně. Budete-li předem vědět, že nevystrčíte paty z domu a zůstanete v klimatizovaných prostorách celý den, pak si nastavte teplotu třeba na 18 stupňů Celsia. Ale jestliže se budete pohybovat střídavě sem a tam, z horka do chladu a naopak, pak by rozdíl teplot v obou prostředích neměl přesáhnout hodnotu 5 stupňů Celsia. Takže například venku bude 32 stupňů a vy si klimatizaci nastavte na 27 stupňů Celsia. Větší teplotní rozdíly vedou k teplotním šokům, což může přispět i k mozkové mrtvici nebo infarktu myokardu.