Spořit s vtipem


Nejedná se tady o žádné závratné sumy, ale spíše o drobnější částky, které je ale schopen dávat stranou skoro každý. Většina lidí se soustředí na nějakou konkrétní kovovou minci, kterou vždy do kasičky ukládá. Někdo dává stranou pětikoruny na návštěvu kina nebo cukrárny, někdo padesátikoruny, které se sice střádají delší dobu, zato za ně pak pořídíte třeba i menší dovolenou nebo nějakou dražší věc. Takovéto spoření se zdaleka netýká jen dětí, dělají to s radostí i dospělí, pro které je to takové menší zpestření nebo druh sportu.
kasičky v obchodě.jpg
V čem se ale každý z nás liší, to je typ kasičky, do které tyto mini úspory ukládáme. Já nedám například dopustit na klasické růžové plastové prasátko. Má pro mě hned několik výhod. Na začátku je lehké, což se tedy postupem času s přibývajícími mincemi mění. Vypadá tak nějak klasicky a tradičně, jak má, dost se toho do něj vejde a pak se z něj hlavně nedá během spoření nic vytáhnout, pokud ho nechcete zničit. Tudíž ho nemohu vybrakovat, pokud mi zrovna chybí drobné na nákup.
kasička na mincích.jpg
To bývá totiž asi hlavní kámen úrazu velkého množství kasiček. Co do nich vložíte, můžete zase snadno jiným otvorem vytáhnout a to svádí a láká a často nás to nenechá naspořit plnou kasičku nebo dostatečnou částku. V některých domácnostech se proto ani nenamáhají s koupí klasické kasičky, ale spoří přímo do nějakého hrníčku nebo misky, ze které snadno zase vše vysypou.
Typické kasičky bývají většinou k plastu, plechu nebo keramiky. Mají podobu různých zvířátek, zdaleka už se nejedná jen o prasátka. Kdo vymyslel prase jako symbol spoření, čert ví. Často jsou to různé domečky, houby, vajíčka, skříňky a další tvary, u kterých se ani nedá poznat, o co přesně se vlastně jedná. Fantazii ani kýči se tady meze opravdu nekladou.
Pokud doma žádnou pokladničku nemáte, tak si ji určitě pořiďte a spořte v malém, užijete si legraci.

Spořit s vtipem
Ohodnoťte příspěvek